Osobnosti v čele města
Až do roku 1848 obce české neměly vlastní samosprávy. Záležitosti obce spravovaly ve městech magistráty, na venkově patrimoniální úřady. Stačil jediný den památného roku 1848, aby nastal obrat k lepšímu. Na volání sjezdu sdružených společenských stavů 11. března 1848 ve Svatováclavských lázních v Praze odpověděl ve Vídni sám císař: „Máte mít svéprávnost v zemích českých, pedantství má být zrušeno a samospráva obcím navrácena“.
Podle prozatímního obecního zákona (ze dne 17. března 1849) bylo voleno obecní zastupitelstvo také blatenským občanstvem. Sestávalo z purkmistra, 2 radních, 8 výborů a početvedoucího. Takto zvolené zastupitelstvo převzalo obecní správu od bývalé představenosti a začalo samostatně úřadovat ještě téhož roku.
Prvním starostou (purkmistrem) města Blatná byl:
- Antonín Hakl (1849 - 1857)
- Josef Hammer (1857 – 1870)
- Augustin Veselý (1870 – 1874)
- František Masák (1875 – 1888)
- Kamil Fontán a JUDr. Jaroslav Nízký – úřadující radní (1889 – 1891)
Následovali další zvolení starostové:
- Augustin Stocký (1892 – 1899)
- Rudolf Zdráhal (1900 – 1931)
- Ing. Prokop Ptáček (1931 – 1938)
- Josef Janovský (1938 – 1945)
Když převzal radní Rudolf Zdráhal úřad starostenský, prohlásil na schůzi obecního zastupitelstva dne 7. dubna 1900, že převzal úřadování s pevným odhodláním toliko ku prospěchu občanů a města pracovati a že očekává od členů představenstva i členů výboru solidární práci v tom směru Obecní zastupitelstvo si vytklo program pro další svojí činnost – na tehdejší dobu přece jen odvážný. Prvním bodem bylo školství a druhým bodem bylo chudinství.
Od té doby se datuje radikální hospodářský převrat v Blatné. V roce 1901 byla otevřena dokončená stanice železniční dráhy. (V červnu roku 1899 již byla dokončena trať ze Strakonice přes Blatnou do Březnice i s odbočkami z Blatné do Nepomuka a z Březnice do Rožmitálu a projel první vlak s parní lokomotivou). Přibývalo nových řemesel a živností. Byly založeny 2 továrny na obuv, velká koželužna, sladovna, několik středních podniků kamenických, truhlářských, strojnických, řeznických, krejčovských a pekařských. Možno říci, že v Blatné co dům tam živnostník. Zvelebení doznalo také zahradnictví. Nastala všeobecná zaměstnanost, zastavilo se vystěhovalectví a v roce 1910 poprvé po řadě desetiletí zaznamenán byl v městě Blatná vzrůst obyvatelstva.
Obecní zastupitelstvo ustavené v roce 1912 mělo následkem války jedno z nejdéle trvajících období, více než 7 roků. Po dobu první světové války (1914 – 1918) bylo postaveno mimo zákon. Občanům se ukládala nesnesitelná břemena, rekvizice dobytka, potravin, píce stíhaly jedna druhou, nastaly odvody mužů do války.
Předsedové Městského národního výboru v Blatné:
- Jakub Jíša vrchní dílenský ČSD (1945 – 1946)
- Jan Chaloupka úředník ČSD (1946 – 1949)
- Josef Křišťan přednosta poštovního úřadu ve výslužbě (1949 – 1950)
- Josef Krhoun dílenský ČZ (1950 – 1952)
- Josef Šnour cestář (1952 – 1953)
- Jaroslava Batíková dosavadní kulturní referentka MNV (1953 – 1954)
- Oldřich Kolář pracovník finančního odboru ONV (1954 – 1956)
- Rudolf Zimmermann vlakvedoucí ČSD (1956 – 1960)
- Josef Říha bankovní úředník (1960 – 1967)
- Josef Bartoš technik (1967 – 1970)
- Josef Mora učitel (1970 – 1976)
- Jan Šilhan technik ČZM (1976 – 1984)
- Ing. Václav Fous učitel (1984 – 1987)
- Ing. Václav Křivanec technik v zemědělství-předseda JZD (1987 – 1990)
Starostové města:
- Miroslav Kastner učitel (1990 – 1992)
- Blanka Malinová učitelka (1992 – 1994)
- Josef Hospergr technik (1994 – 2002)
- Ing. Jiří Mikeš učitel-ředitel SOŠ (2002 – 2006)
- Josef Hospergr technik (2006 - 2010)
- Mgr. Bohuslav Navrátil učitel- ředitel ZŠ Holečkova (2010 - 2014)
- Bc. Kateřina Malečková vedoucí sociálního odboru MěÚ (2014 - 2022)
- Ing. Robert Flandera stavební inženýr (2022 - dosud)
Zdroj: stránka na mesto-blatna.cz
